Historie pluku

 

 

    Domobrana dle původního nařízení v míru neměla mít žádné závazky ať už cvičení ve zbrani nebo ohlašovací povinnost. Po dokončení organizace zemské obrany (Landwehr - zeměbrana) a jejího začlenění jako druhé c. a k. stálé vojsko, bylo přikročeno k tužší organizaci  domobrany. Všichni příslušníci domobrany byli povinni každoročně se přihlásit v místě pobytu u obecního úřadu. Domobrana čítá 39.okresních velitelství ( v zemích Českých to bylo č.6 Cheb, č.7 Plzeň, č.8 Praha, č.9 litoměřice, č.10 ml.Boleslav, č. 11 jičín, č.12 Čáslav, č.13 Olomouc, č.14 Brno, č.15 Opava, č.25. kroměříž, č.28 Písek, č.29 České budějovice, č.30 Vysoké Mýto, č.31.Těšín). velitelé domobrany byli, pokud nebyl ustanoven zvláštní velitel, velitelé stejných doplňovacích okresů zeměbrany.

 

 

 vojáci pražského domobraneckého pluku č.8

 (vzhledem k tomu, že pluk fungoval pouze 18 měsíců než byl rozformován, tak se těchto fotografií příliš nedochovalo)

 

 

Landsturminfanterieregiment Nr. 8 - Praha

Domobranecký pěší pluk č. 8 - Praha

 

    Za války přibyly k zeměbraneckým tělesům horské a domobranecké jednotky ( vojáci tzv. třetí výzvy), číslované podle zeměbraneckých pluků, pocházejících ze stejných doplňovacích velitelství

 

    Domobranecké pěší pluky se vytvořily až po vypuknutí 1. světové války respektive po vyhlášení mobilizace. Landsturminfanterieregiment Nr. 8 vznikl na přelomu července a srpna 1914 v Praze, odkud byl také doplňován. Na začátku války se LstIR 8 stal (společně s LstIR 6, 7, 28 a 29) součástí pražské 95. domobranecké pěší divize genmjr. Richarda Rostoczila, zabezpečující společně s olomouckou 106. domobraneckou pěší divizí na levém křídle rakousko-uherských vojsk styk s pravým křídlem (zeměbraneckým sborem gen. Woyrsche) německé armády. Postupně byla většina domobraneckých pěších pluků rozformována (16 ze 40), včetně LstIR 8, a místo nich vznikly samostatné domobranecké pěší prapory (v létě 1916 existovalo 109 praporů v rámci pluků i samostatných). Zmíněná 95. domobranecká pěší divize zanikla již v září 1914, když byla redukována na 95. domobraneckou pěší brigádu, jejímž velitelem se stal plk. Karl Piasecki. Uvedená brigáda přestala existovat v listopadu 1914. Z původní 95. LstID zůstal zachován pouze LstIR 6, který se stal součástí 106.

 

 

 

----------------------------------------------------------------------

Zajímavost z historie pražské MHD ( kapitola nákladní tramvajová doprava) :
Mezi první případy nákladní tramvajové dopravy patřil převoz přikrýveka materiálu pro 
c. k. domobranu z Pohořelce do Královské obory 7 září 1914.

 ( z knihy Fakta a legendy o pražské městké hromadné dopravě )

-----------------------------------------------------------------------

 

 

 

Níže jako příklad jest uvedeno zařazení domobraneckého praporu (domobraneckého pluku č. 8) Praha v rámci 6. armády

 

 

 

6. armádu – velitelem byl sám polní zbrojmistr Oskar Potiorek. Byla tvořena těmito silami
 

  • XV. armádní sbor. Místo mírového velitelství Sarajevo, velitel sboru generál pěchoty Michal šlechtic z Appelů – 1. pěší divize tvořená 7., 8., a 9. horskou brigádou, 48. pěší divize tvořená 10., 11., 12. horskou brigádou, 8. jezdecká brigáda a 14. brigáda polního dělostřelectva. Dále zde byly začleněny tři – 96., 121., a 122. samostatné pěší brigády, 2. horská dělostřelecká brigáda a 5. pevnostní dělostřelecká brigáda pro opevněnou oblast Sarajevo. Dále pak:
  • 5. kanónová baterie 37. polního dělostřeleckého pluku
  • 4. a 5. rota 13. praporu sapérů
  • 4. rota 4. praporu pionýrů
  • 4. rota 7. praporu pionýrů

 

Celkově měl tedy sbor: 22 a půl praporu, jednu eskadronu , 12 baterií s 50 děly a 4 ženijní roty.
 

  • XVI. armádní sbor. Místo mírového velitelství Dubrovník, velitel sboru podmaršálek Václav Wurm – 18. pěší divize tvořená 4., 5., 6., a 8. horskou brigádou, 8. jezdecká brigáda a 14. brigáda polního dělostřelectva. Dále potom měl v podřízenosti tři – 96., 121., a 122. samostatné pěší brigády, 3. horskou dělostřeleckou brigádu a samostatné 1., 2. a 13. horskou brigádu

Dále pak:

  •  6. rota 13. praporu sapérů
  • 4. rota 4.praporu pionýrů


Velitelství armády přímo podléhaly:

  • 47. pěší divize
  • 40. honvédská pěší divize
  • 3. samostatná horská brigáda
  • 14. samostatná horská brigáda
  • 109. brigáda domobranecké pěchoty
  • pochodová brigáda 40. honvédské divize, celkem 6 praporů
  • 23. pěší domobranecký pluk
  • 1. a 3. rota 7.praporu pionýrů


Vojenské součásti prostoru Banát:

  • 23. a 28 polní myslivecký prapor
  •  jeden prapor 8. domobraneckého pěšího pluku
  • 5 kanónových baterií polních dělostřeleckých pluků 19. a 21.
  • 107. domobranecká brigáda

 

Pevnosti:
 

Petrovaradín                    - 6 praporů domobranecké pěchoty a dělostřelectvo
Sarajevo                           - 3 půl prapor domobranecké pěchoty a dělostřelectvo
Mostar                              – 2 a půl prapor domobranecké pěchoty a dělostřelectvo
Trebinje                           - 2 prapory domobranecké pěchoty a dělostřelectvo
Bileta                                - 2 prapory domobranecké pěchoty a dělostřelectvo
Válečný přístav Kotor     - 4 prapory domobranecké pěchoty a dělostřelectvo
Tvrz Malinovník              - půl praporu domobranecké pěchoty a dělostřelectvo

 

 

 

 

Pražským domobraneckým plukem č. 8 prošla také jako u Landwehru řada známých osobností, jako například :

 

 

 

Macháček  Rudolf,

hudební pedagog, vojenský kapelník a sbormistr, narozen 11. 5. 1880, Sedlec (u Kutné Hory), zemřel 1. 8. 1956, Praha.

 

 

Po absolutoriu učitelského ústavu v Praze vyučoval na obecných školách v okolí Prahy. Vystudoval varhanní oddělení pražské konzervatoře (1905–08), složil státní zkoušku ze zpěvu, hry na varhany, housle a klavír. Poté působil na učitelských ústavech v Praze. Za první světové války sloužil u domobraneckého pluku 8,